carpe diem
Užívejte dne, protože konec lidstva tak, jak ho známe, končí.
Když Michael Bay v roce 2007 přivedl na svět první díl Transformers, patrně si ani neuvědomil, jakou ránu tím lidstvu zasadil a jakou medvědí službu mu prokázal.
A tak zatímco v kinech padal k zemi popcorn a Coca - Cola tekla proudem, šiky nepřátelských sil se daly do pohybu. Dlužno připomenout, že velmi nepozorovaně.
Jak si zajisté vzpomene každý, kdo alespoň jeden z dílů oné ságy viděl, děj zúčtování lidstva a mimozemských sil je zasazen do prostředí našich velkoměst. Tam, pod pláštíkem utajení, vyčkávají stroje, maskované k nepoznání, aby v pravou chvíli zaútočily.
S premiérovým dílem, resp. jeho uvedením do kin, nastalo v řadách generality Nepřátel doslova a do písmene pravé pozdvižení. V neuronových sítích tepala tou dobou jediná myšlenka: byly jsme prozrazeni. Bohužel pro ně (a bohudík pro nás) přípravy pro rozpoutání přímé válečné intervence na Zemi byly v té době takříkajíc v plenkách. Z hrůzou tedy galaktické velitelství očekávalo, co se bude dít. Jaký další krok ze strany lidstva přijde.
Ale ono se nic nestalo. Vůbec nic.
V kinech dál padal k zemi popcorn, dál tekla Coca - Cola a vše zůstalo při starém.
Teprve dlouhou chvíli poté nepřátelská výzvědná služba pochopila, co že se to opravdu stalo. Tedy že nedošlo k žádnému prozrazení. Že se tím lidstvo jen baví. Že jde o zábavu.
Nicméně nikdo z generalisimů nezapomněl na své původní pocity hrůzy z odhalení. A tak vznikl plán, který se začal okamžitě realizovat.
Přesun všech bojových jednotek na místa, kde by je nikdo nečekal. Z měst na venkov.
A jaká je situace nyní, po osmi letech?
Jsou všude a jsou připraveni. Jsou malí i velcí. Viditelní i dobře maskovaní.
Schválně si jednou projděte český venkov.
A bude Vám jasno. Jsou všude.
Jsme obklíčeni, jsme v pasti...
Když Michael Bay v roce 2007 přivedl na svět první díl Transformers, patrně si ani neuvědomil, jakou ránu tím lidstvu zasadil a jakou medvědí službu mu prokázal.
A tak zatímco v kinech padal k zemi popcorn a Coca - Cola tekla proudem, šiky nepřátelských sil se daly do pohybu. Dlužno připomenout, že velmi nepozorovaně.
Jak si zajisté vzpomene každý, kdo alespoň jeden z dílů oné ságy viděl, děj zúčtování lidstva a mimozemských sil je zasazen do prostředí našich velkoměst. Tam, pod pláštíkem utajení, vyčkávají stroje, maskované k nepoznání, aby v pravou chvíli zaútočily.
S premiérovým dílem, resp. jeho uvedením do kin, nastalo v řadách generality Nepřátel doslova a do písmene pravé pozdvižení. V neuronových sítích tepala tou dobou jediná myšlenka: byly jsme prozrazeni. Bohužel pro ně (a bohudík pro nás) přípravy pro rozpoutání přímé válečné intervence na Zemi byly v té době takříkajíc v plenkách. Z hrůzou tedy galaktické velitelství očekávalo, co se bude dít. Jaký další krok ze strany lidstva přijde.
Ale ono se nic nestalo. Vůbec nic.
V kinech dál padal k zemi popcorn, dál tekla Coca - Cola a vše zůstalo při starém.
Teprve dlouhou chvíli poté nepřátelská výzvědná služba pochopila, co že se to opravdu stalo. Tedy že nedošlo k žádnému prozrazení. Že se tím lidstvo jen baví. Že jde o zábavu.
Nicméně nikdo z generalisimů nezapomněl na své původní pocity hrůzy z odhalení. A tak vznikl plán, který se začal okamžitě realizovat.
Přesun všech bojových jednotek na místa, kde by je nikdo nečekal. Z měst na venkov.
A jaká je situace nyní, po osmi letech?
Jsou všude a jsou připraveni. Jsou malí i velcí. Viditelní i dobře maskovaní.
Schválně si jednou projděte český venkov.
A bude Vám jasno. Jsou všude.
Jsme obklíčeni, jsme v pasti...